JAMA

První stupeň jógického školení podle Pataňdžaliho systému. Jsou to tzv. zdrženlivosti nebo zákazy, které musí být považovány za veliké mravní sliby. Hathajóga pradipiká (Lampa k hathajóze) je specifikuje takto: nikomu neubližovat, mluvit pravdu, nic si nepřivlastňovat z toho, co patří jinému, být cudný, zmužilý a odpouštět, být ke každému milosrdný, kráčet přímo vpřed (za nejvyšším cílem), být skromný a očišťovat se. Tomu všemu se má žák jógy věnovat slovem, skutkem i myšlenkou, nebo se má opačným sklonům slovem, skutkem i myšlenkou vyhýbat.
Rozvedeme-li tato přikázání, budeme je moci vysvětlovat takto:

- Ubližovat nesmíme ani zjevně ani tajně, k nikomu nesmím chovat zášť, přát mu zlo, nebo na něho nevlídně myslit, když nám ublíží.

- Mluvit pravdu znamená popisovat věci a události podle skutečnosti nebo podle toho, jak jsme je pochopili. Nesmíme se dopustit lži ani ve svůj, ani v cizí prospěch a milovat věci, které jsou na prospěch všem lidem bez rozdílu.

- Nezcizovat nic nezákonně znamená, že nejen nesmíme krást, ale ani si přát nic z výhod nebo štěstí, kterých se dostalo jiným. Naopak musíme přát každému, aby měl štěstí a dokonce se máme z jeho štěstí těšit.

-Cudnost vyžaduje nepřítomnost smyslných žádostí, potlačování vzniklých chtíčů, nejpřísnější vyhýbání se chtivým vzruchům, které mohou vzniknout funkcí smyslů (když muž vidí jemu sympatickou ženu, když žena vidí jí sympatického muže).

- Zmužilost vyžaduje nepřítomnost strachu, nedůvěry a pesimismu a naopak víru v dobrý výsledek v každém jednání nebo osudové nahodilosti, která se nám rýsuje před očima.

-Odpouští skutečně pouze ten, kdo na jemu učiněné příkoří ihned zapomene a v jehož mysli ihned vystoupí vlídné myšlenky.

- Milosrdenství spatřujme v maximu dobrých činů, v povzbuzování trpících a v neustálém přání všeho dobrého všem bytostem. Dobré činy a povzbuzování se týkají bezprostřední pomoci trpícím jednotlivcům; přání všeho dobrého se má vztahovat na všechny bytosti a bez časového omezení. Kromě toho dobré činy znamenají pomoc v rámci našich možností; jsou-li naše možnosti malé, musíme vykonávat dobro intenzivním přáním dobra a povzbuzováním.
- Skromný v jídle je ten, kdo požívá jednoduchou stravu nutnou k udržení těla a nevyhovuje chuti. Proto jsou zakázána pikantní jídla, alkohol a přemíra sladkostí.
- Očišťovat se znamená dbát na čistotu těla.

Všechna tato přikázání mají na zřeteli získání karmy, která bude pomocnou silou na cestě jógy. A protože jde o mravní příkazy, vytváří se jimi záslužná skutková karma, která člověka pozvedá z úrovně bytostí vzájemně si ubližujících, a proto intelektuálně zatemnělých, na úroveň bytostí, vyjadřujících svou činnost skutky ctnosti; to jsou bytosti intelektuálně rozvinuté do té míry, že chápou kosmické zákony o příčině a následku.

Nikdo by tedy neměl čekat, že i když nesplní podmínky prvního stupně jógického školení, bude moci také spoléhat na úspěch. Jama je jakoby hmotný základ budovy duchovní dokonalosti. Kdo by se pokusil tuto dokonalost vybudovat bez ohledu na jamu, bude se vlastně snažit postavit budovu ve vzduchu. Jen z plnění příkazů jamy, prýští vnitřní klid, svěžest a sebedůvěra, nezbytné to podmínky pro zachování realizovaných hodnot duchovního vývoje, hodnot, které se stávají úchopnými pomocí uskutečňování dalších stupňů jógického vývoje. Dokud člověk nepřekročí na cestách duchovního vývoje nejzazší hranice okrsku zvaného smyslový svět, dotud hledá pouze ty výsledky, které pocházejí z uskutečnění prvního stupně jógického školení, ať o tom ví či nikoli. Takový člověk totiž chce žít šťastně a šťastné žití pramení ze skutků ctností, které vytvářejí vlivy, v jejichž středu existuje. Velebné výšiny DUCHA takovému člověku neimponují, protože nezískal zkušenosti pramenící z univerzálního zřeknutí a tedy z pocitů, které se vážou na dokonalé osamocení. To buď každému jak připomínkou tak výstrahou.

NIJAMA

Příkazy; druhý člen Pataňdžaliho osmidílného jógického školení, znamenající očistu ve smyslu morálním, tedy očistu na vnější úrovni. Obsahuje pět příkazů:
1. Čistota těla a mysli (šanča). Čistá mysl nedovoluje propadat světskosti, ale naopak orientuje mysl k božství a jeho kvalitám.
2. Spokojenost (santóša). Dobrou náladou je nutno především paralyzovat bezprostřední vliv odříkání se světa; když takovou náladu jogín nerozvíjí, stává se jeho askeze bezúčelnou, a když dopustí, aby se v něm rozvinul pesimismus, dokonce i škodlivou. Spokojená nálada také rozmnožuje sílu a vytváří psychologické podmínky k překonání všech riskantních momentů na mystické cestě.
3. Askeze (tapas). Askezí má být bytost oproštěna od stálého nepřiměřeného chtění, ačkoli jsou dovoleny úkony k zachování života. Jíst se má pro zachování těla, uvolňovat mysl, když se askezí zvýšilo napětí na hranici duševní únosnosti,i stýkat se s lidmi je asketovi dovoleno, jestliže tento styk je prospěšný duchovnímu prospěchu askety nebo jeho přátel; je také dovoleno ukrýt se před nepohodou, věnovat čas nezbytnému spánku apod. Není však dovoleno vyhledávat smyslově potěšující prožitky a nechat mysl, aby se rozptylovala zájmy, která nejsou prospěšné vývoji k duchovní dokonalosti; naopak je nutno dbát o to, aby se duševní činnost zastavila, neboť tato činnost u neosvíceného vede pouze ke komplikacím, nedorozumění a jiným nesnázím ve společenském životě.
4. Studium posvátných písem (svádhjája). Poslouchání védského učení se rovná nezbytnému teoretickému vzdělání na ochranu před diletantstvím v józe, které člověku může velmi škodit. Na našem kontinentě může být tento příkaz vykládán jako příkaz číst knihy, pojednávající o filozofii a metodice jógy.
5. Poslušnost a uctívání osobního boha (Íšvara-pradnidhána).Víra v Boha je předpokladem vnitřního pozvednutí do světa transcendentních kvalit a zábranou vzniku beznaděje a nihilismu. Klanění se božství je projevem pokory a uvádí se jím do pohybu očišťující a osvěcující karma. Odříkávání svatých slov, džapa, slouží k energickému vylučování světských věcí z mysli a k navození zájmů duchovních, náboženských nebo mystických. Pobožnost též vede k pokoře a k vyvolání mentálně i mravně očistných vlivů.
Těmito příkazy upravuje jóga člověka na povrchu a to je pro jóginský vývoj nezbytné, neboť očištěna, produchovněna a posléze vykoupena má být celá bytost a nikoliv pouze její nitro.
--------------------------------------------------------------------------------
Z knihy K.Minařík - Malý mystický slovník naučný