Věda a jóga - Rostislav Kocourek , Antonín Bajer

Úvod

Klady a zápory společenského soužití tzv. Civilizace se v důsledku globalizace a technického pokroku vyhrotily do krajnosti. Jsme svědky útočných válek vedených ve jménu toho či onoho boha, toho i onoho náboženství, ve jménu nadčlověka, nadrasy, dělnické třídy a vlastnictví.Jsme svědky velkoplošných hladomorů a následné humanitární pomoci, masových exodů a následných záchranných akcí, charitativní činnosti jako důsledku pochybení mocných .
Jsme svědky toho, jak se vědecký pokrok stal nejúčinnějším působkem společenského života, a současně toho, jak život obecného člověka není o nic šťastnější, než byl před stoletími. Obchod se smrtí a bídou se stal jakousi samozřejmostí, nad níž se nikdo nepozastavuje, nebot je součástí systému, který na něm profituje a kterého se zdánlivě netýká na základě hesla: "to není náš problém".
Podíl lidí produkujících hmotné výrobky se stále zmenšuje, zatímco podíl lidi ve sféře nevýrobní narůstá - zákon se stává výrobním prostředkem, služkou byrokrata, zatímco zločinnost mocně bují. Je však zřejmé, že není-li zlo, nemusí být mocenské nástroje sloužící k jeho vymýcení, stejně jako je zřejmé, že výrobní potenciál lidstva by dokázal vytvořit blahobyt v globálním měřítku.
Ale systém, který musí stále produkovat nové a nové úřady, aby mohl nepřetržitě upřesňovat, co není zakázáno, systém, který musí stále produkovat nové zbraně, aby mohl nepřetržitě bojovat se zločinností, aby mohl vyvolávat či čelit nekonečným konfliktům, systém, který musí zjednávat řád silou, takový systém zbídačuje lid, vykrádá svobodu pod záštitou demokracie a upadá neboj zjednat řád vnější silou z dlouhodobého hlediska nelze.
Vytvoření příznivějších ekonomických podmínek v globálním měřítku není možné, neboť takový projekt se nevejde do mezí neodkladných zájmů mocenských skupin.
Tyto vývojové tendence mají své meze, za nimž může existovat již jen krach sytému , přibližování se k těmto mezím vede k úpadku obecné kulturnosti.
Tato skutečnost byla konstatována jistými skupinami lidí, které z úpadku obecné kulturnosti obvinily vědu, uvalily na vědecké poznání "klatbu" a zatížily ji břemenem odpovědnosti za potenciální zkázu. Jako protipól vědy je nabízen Bůh, ale není jasně řečeno, že Bohem , jehož samotná existence je objektivně těžko prokazatelná, si člověk nekoupí chléb, oblečení, nezaplatí nájem, tím méně pojistné, daně , lékařskou péči atd.
Proklínači vědy nezdůraznili , že dolar Bohem nahradit nelze, protožes systém je závislý na penězích, a že tudíž příčinou globální krize přelomu 20. a 21. století, nemůže být věda ani to, jak je v soudobé kultuře provozována, nýbrž systém, jehož základ nespočívá ve spoluprácí, nýbrž v boji o majetek, o vyniknutí osobnosti, firmy, korporace, národa, státu. Jednotlivec v takovém prostředí ztrácí představu o obecném prospěchu a drží se toliko představy prospěchu vlastního.
Logickým důsledkem toho je vytvoření ekonomické oligarchie, jež se na základě ekonomické moci stává mocenskou klikou uplatňující svoje zájmy bez ohledu na globální dopady své činnosti, zatímco dolar stává Bohem a otrokářem a idea, že samočinná ruka tržních mechanismů vše zachrání, se začíná jeví jako neudržitelná pošetilost.
Jakkoliv nelze zaměnit dolar Bohem, nelze snadno zaměnit Boha dolarem, a tato záměna je nevyhnutelná v prostředí, v něm existuje vykořisťování, rabování a silné kompetiční tlaky v oblasti ekonomické, mocenské, dokonce také v oblasti forem společenského vědomí. Vlastním smyslem tohoto boje vak není nic jiného, než aby větší kvasinka pohltila menší, stejné jako tomu je se všemi myslitelnými konflikty na Zemi, vyloučíme-li omyl či selhání techniky.
Konflikt vědy a tzv. Náboženství či duchovních systémů je tedy uměle vyvolaným konfliktem, který ve skutečnosti neexistuje jinak než jako střet deklamací zájmových skupin, jež se sice pozastavují nad vývojem společnosti hrozícím zkázou, ale nenabízejí přijatelné řešení.
Ukazuje se, že věda rozhodně protipólem náboženství není a vědecké poznání v atomové a subatomové fyzice a rovněž v biofyzice, neurofyziologii a v jiných oborech může tisíce let staré praktiky tzv. duchovních systému zdůvodnit a učinit racionálními.
Tak lze provždy ukončit konflikty kamuflované náboženskými zájmy či učením toho či onoho proroka, jejichž cílem je neoprávněný profit mocenských skupin či jednotlivců. Rovněž tak lze vytvořit fundament, který by snad jednou mohl posloužit jako úhelný kámen při vytvoření dokonalejšího systému, umožňujícího život v míru, poskytujícího jednotlivci vymoženosti vědeckého pokroku a současně také svobodu, důstojnost a možnost volby způsobu života.
Jedním z nejdokonalejších duchovních systémů je bezpochyby jóga. Je tomu tak proto, že tento systém eliminoval sporné praktiky a zaměřil se na přímé dosažení žádoucího cíle: totiž odstranění strastí a dosažení konečného uspokojení. Redukcí irelevantních pokyn se stal plně kompatibilním s vědou a přijatelným pro každého nepředpojatého člověka.
Tento systém byl ve 20. století oživen Květoslavem Minaříkem, který definoval jeho souvislosti s vědeckým poznáním a precizoval jeho metodické postupy. Když konstatoval, že objektivně přenosným jógickým metodami dosáhl vrcholných vědeckých poznatky, rozhodl následovně: "Dám světu Nauku jako člověk, který sloučí s vědou jógu, a tím ji zatíží velikou váhou logiky a přesvědčivosti." A právě to je smyslem toho spisku" totiž co možná stručně osvětlit postupy jógy se zřetelem k vědeckému poznání moderního věku, a tím je učinit přístupným lidem, jejichž racionální světonázor by jim cosi tak "neexaktního", jako je jóga, nedovolil akceptovat.
Při sepsání a sestavování textu byly použity útržkovité poznámky doc. MUDr A. Bajera, přímého žáka K. Minaříka, který v jógické praxi zaznamenal znamenitý úspěch.
Podle svědectví pana Studeného, rovněž přímého žáka a epigona K Minaříka, bylo úkolem doc. Bajera zpracování nauky pro vědecký svět. Zemřel však dříve, než tento projekt mohl uskutečnit. Spisek je tedy rovněž uctěním památky doc. Bajera, který nikoli snad na papíře, ale v praktickém životě dokázal, že existuje-li poctivé úsilí, je nauka K. Minaříka objektivně přenosná a opakovatelná


1.Úvod | 2.Fyzikální východiska jógy | 3.Vědecké základy jógy 1.č. 2.č 3.č| 4.Jóga a EEG | 5.Závěr | 6.Slovník

Informace o původní knize:

Rostislav Kocourek a Antonín Bajer - Věda a jóga

Jóga pro třetí tisiciletí


redakce - Vladimír Foret
Vydalo nakladatelství Votobia v Olomouci roku 2000
ISBN - 80-7198-435-3

HOME